Děláme pořádek

Pořádek nedělá jen dobré přátelé, ale zlepšuje stav jakéhokoliv aspektu života. Ne jinak je to s osobními financemi. Pokud nevíme, jaký máme příjem, jen těžko budeme uvažovat a balancovat výdaje. Pokud nevíme výdaje, nevíme, zda můžeme ušetřit. Pokud nevíme kolik můžeme ušetřit nevíme kolik můžeme investovat … .

Jako nástroje pro udržení pořádku nepotřebujeme nic složitého. Pokud máte excel použijte Excel, pokud Excel nemáte, vytvořte si účet na google a využijte Google spreadheet Google spreadheet . Právě tento nástroj je zadarmo a pokud Vám nevadí, že vše co uvedete, google hned zpracuje a využije rovnou nebo v budoucnu, jďete touto cestou. Pokud nevíte jak s tímto nástrojem pracovat, nastudujte si základ práce s nimi například zde . Případně použijte moji šablonu a jen změňte údaje.

Pamatujte, neděláme firemní podvojné účetnictví, které bude podlehát auditu. Stejně tak se nesnažíme ani o podvojné domácí účetnictví. Jedná se ve finále o jednoduchý přehled s pár matematickými operacemi.

Postupně vytvoříme 5 záložek. Přijmy, Výdaje, Investice, Dluhy, Majetek Neinvestiční

Příjmy

Nejdříve si do záložky Příjmy napíšeme naše čisté příjmy. Tohle by mělo být jednoduché. Neuvádějte žádný příjem z investic, pouze ze zaměstnání, případně podnikání. Například pronájem garáže, za který dostáváte tisícovku měsíčně, tak uvádět nebudeme. Přidáme i součet. Tak máme naše měsíční příjmy. To ani tak nebolelo.

Někdo nemá konstantní příjem. Stejně jsem na tom já. V tom řpípadě nezbývá než využít naše matematické schopnosti a vypočítat si průměr. Průměr za poslední rok by měl poměrně odpovídající. Vycházet můžete z daňového přiznání nebo si otevřete internetové bankovnictví a vyhledejte všechny kladné položky na všech Vašich bankovních osobních účtech za posledních 12 měsíců. Tyto čísla sečtěte a vydělte 12. Získali jste průměrný měsíční příjem.

Příjmy má každý jiné. Příjmům je potřeba přizpůsobit očekávání, to asi nemá cenu vysvětlovat. Pokud Vaše přijmy nedosahují částek v příkladu prosím nezoufejte a pokračujte. Vždy lze snížit výdaje a i tomu bude věnován budoucí článek. Na přehled výdajů se podíváme nicméně nyní.

Výdaje

Tento krok je poněkud náročnější. Příjmů většina z nás zase tolik nemá. Výdajů je několikanásobně více. Pro naše potřeby je ntuné být schopný rozdělit naše výdaje do kategorií. To bude důležité v následujícím článku, kde se zaměříme na snížení výdajů (budu se Vás snažit přesvědčit, že být skrblík jako já je do jisté míry přínos).

Pojďme si uvést možné kategorie:

Kategorie	Poznámka
Hypotéka/nájem	náklady na bydlení
Elektřina	platby za elektřinu (včetně doplatku)
Plyn	platby za plyn (včetně doplatku)
Voda	platby za vodu (včetně doplatku)
Pojištění	věškeré pojistky, které platíme pokud nepatří jinam
Jídlo a drogerie	můžeme rozdělit, ale takto je to jednodušší
Náklady půjček	úroky a poplatky, ukážeme si níže
Dárky	dárky dospělým i dětem
Děti	kroužky, školkovné
Zábava	hospody, restaurace, koníčky
Dovolená	celkové náklady na dovolenou, včetně dopravy a jídla
Doprava	benzín, lístky MHD, opravy auta, pojistka auta
Oblečení
Domácnost	nábytek, opravy, el. spotřebiče atd.
Jiné	zde by mělo být absolutní minimum, pokud začne bobtnat, potřebujeme novou kategorii nebo špatně třídíme

Rozhodně se nejedná o podrobný rozpad, ale pro naše potřeby by to mělo být dostačující. Můžete i některé spojit pokud Vám to více vyhovuje. Například elektřinu, plyn a vodu můžete dát do společné kategorie. Osobně je dávám zvlášť, protože je mám rád na očích. Většina kategorií je asi jasných, některé zaslouží ale komentář.

Pokud jsem si doteď nevedli podrobnou evidenci výdajů, bude rozkategorizování výdajů problém. Naštěstí, žijeme v 21. století a můžeme využít nástroje našeho bankovnictví. I tak zvané low cost banky, umějí každý výdaj zařadit do kategorie a poskytnout analýzu historie. Tyto služby jsou zdarma. Ukážeme si na bankovnictví mBank. Podobná možnost analýzy je i v jiných bankách a systém je podobný. Ovládání je samozřejmě odlišné, princip ale zůstává.

Pokud Vaše banka tuto funkci nemá, můžete si nechat vyexportovat všechny platby, dát je do google spreadsheet a rozkategorizovat si je svépomocí. Pokud bude o toto téma nějaký zájem, tak připravím šablonu, ale doufám, že většina bank už tuto funkci má.

Jak zvolit kategorie

Pokud si chceme zjednodušit život, můžeme (někdy musíme) přijmout kategorie daného bankovnictví. Například creaditas má tyto kategorie

MBank má hierarchické kategorie s hlavními těmito:

Pokud nechceme přijímat kategorie jak jsou dané v bankovnictví můžeme si udělat jednoduchou mapovací tabulku, mezi hlavními kategoriemi banky a našimi.

Důležité je abyste při volbě kategorie rovnou věděli, zda je zbytná nebo ne. Například platby za elektřinu a vodu má skoro každý. Platby za dovolené, koníčky a dárky je možné omezit. Mít na očích kolik do každé z kategorií lejete peněz měsíčně je velice dobrý pomocník a základ pro následující článek o omezení výdajů.

V případě mBank není z tohoto pohledu rozdělení ideální, a ne úplně se potkává s našimi výše navrženými kategoriemi, ale jak si ukážeme, mBank má nastroje jak se na jiné kategorie dostat. Proto pro účely dalšího textu, předpokládejme, že jste zvolili mnou doporučované kategorie.

Pokud zjistíte, že Vám nevyhovují můžete si systém později předělat k obrazu svému.

Mějme ale na paměti, že historie analýzý je jen pomocník nikoliv pán.

Zjišťujeme výdaje v mBank za poslední rok

Nastavíme si filtr na posledních 12 měsíců:

Tip: udělejte kategorizaci nejdřív za poslední měsíc a vyzkoušejte si analýzu a kategorizaci a až budete seznámeni s principy dokategorizujte zbytek roku.

Tip: Pokud používáte jiné kategorie než jsou hlavní kategorie mBank, poznamenejte si všechny kategorie, které jste využili.V zápětí uvidíte proč.

U každé platby pak zkontrolujeme, zda má správnou Vaši kategorii. Většina plateb už by měl být zakategorizováná správně, určitě se najdou takové, které bude potřeba změnit. Příkladem je výběr z bankomatu:

I ta nejchytřejší banka zatím neví přesně (zaplať pánbůh, ale nenechte se mýlit, je tomu blízko) na co použijete cash peníze. Bance toto zjištění usnadníme a přiřadíme kategorii. Někdy je navíc dobré platbu rozdělit. Například jsme z vybraných peněz platili opravu auta a ze zbytku jsme udělali nákup jídla v obchodě.

Občas je vhodné platbu označit jako nepodstatnou. Například si omylem přepošleme peníze z jiného účtu a hned pošleme zpět. Obě tyto platby nechcme v analýze mít, označíme je jako nepodstatné.

Projdeme poctivě všechny položky za poslední rok. A ano je jasné, že ne na vše si vzpomeneme za co to bylo. Budiž to pro nás ponaučení a příště dělejme tuto kategorizaci vždy jednou měsíčně. Nastavme si připomínku na 1. den v každém měsíci. Nezabere nám to pak více jak 5 minut, slibuji, a budeme mít po nějaké době skvělý přehled o našich výdajích.

Pokud má někdo více zdrojů příjmů, a chce je rozlišovat nyní má skvělou příležitost, provést to samé i s příjmy. Pro většinu bude stačit na příjem jedna kategorie.

Ok, bolelo to, ale kategorizaci výdajů máme za sebou. Co teď? Co z toho získáme? Nyní přijde na řadu mocný analytický engine banky, který, vám na vaše přání zobrazí ve vámi definovaných časových období kolik a za co jste utratili.

Jak to může vypadat je zde:

Na místě šedých polí vpravo byste ve svém bankovnictví uviděli celkové částky plateb z dané kategorie. Pokud jsme nezvolili stejné kategorie jako má mBank, budeme muset, využít ještě jednoho přehledu, kde je možné hledat podle libovolných kategorií.

Do červeně vyznačeného pole, dejme postupně naše kategorie. Opět vlevo na místě šedých pruhů byste viděli částky. Celkovou částku a průmernou za měsíc najdete pod grafem.

Pokud jste si poctivě psali jaké kategorie jste použili (ideálně takové, které odpovídají vašim kategoriím 1:1), můžete se tímto způsobem podívat na každou kategorii, podívat se jak to vypadalo každý měsíc, spočítat si sumu za rok a měsíční průměr. A jestli si ještě pamatujete o měsíční průměr každé kategorie nám šlo - potřebujeme ho pro naši tabulku výdajů.

Výsledné výdaje

Doplníme průměry do tabulky našich kategorií. Může to vypadat následovně:

Nyní se podíváme co nám měsíčně zůstane “v kapse”. Na záložku investic přidáme tento řádek:

Jedná se o částku, která nám měsíčně zbývá a vrátíme se k ní později. Nyní nám zbývá doplnit tabulku investic. Pojďme na to.

Investice

Co to je investice?

Jako investice se v ekonomii označuje ta část příjmu , která je vložena do kapitálu. Tedy do dlouhodobých statků, které nepřinášejí okamžitý prospěch, ale umožní zvýšení produkce statků v budoucnosti.

Tuto definici jsem zkopíroval z wikipedie wikipedie . Je možná kostrbatá, ale v zásadě přesná. Představte si, že jste placení v pšenici (každý měsíc dostane pytel pšenice). Máte na výběr, buď ji umelete a uděláte chleba (a máte okamžitý prospěch), nebo pšenici zasadíte a za pár měsíců budete mít desetinásobek pšenice zasazené (zvýšení produkce statků v budoucnosti). K této analogii se ještě v budoucnu vrátím, pro teď ale pokračujme zodpovězením na otázku , kterou si možná sami sobě kladete - jaké já mám investice?

Máte stavební spoření? Máte důchodové spoření? Máte spořící účet? Určitě máte osobní účet Možná máte nějaké podíly v investičních fondech. Toto vše je možné považovat za investice. Na druhou stranu byt nebo barák, kde bydlíte, investice není. Situace by byla jiná pokud byste ho byť jen částečně pronajímali. Pokud ho ale jen využíváte k Vašemu bydlení o investici se nejedná (ano šetří možná vaše prostředky, ale nic nevydělává).

Ok, když jsme si vyjasnili co rozumíme pod pojmem investice, zavzpomínejte, kde všude máte peníze. Pro zjdenodušení zahrňme do úvah i peníze pod matrací a na běžném účtu. Napišme každé takové místo na zvlášť řádek. Výsledek může být například takovýto:

Možná Vás překvapí, kde všude máte své peníze. Možná si vzpomenete dokonce později na některé další položky. Jak vidíte i ta garáž je investice, protože ji osobně nespotřebováváte, ale něco vám vydělává. Kam ale s naším domem, či bytem? Neměli bychom ho také někam uvést? V tuto chvíli pro přehled určitě ano. Dostáváme se k další záložce.

Neinvestiční majetek

Uvedeme vše co má nějakou podstatnou cenu a bylo by možné v případě nutnosti zpeněžit. V tuto chvíli spíše pro přehled a pro pořádek (koneckonců to je jaksi cíl tohoto článku). Uvedem, tedy například pole, které máme (ale nepronajímáme ho), nebo chatu. Určitě uvedeme nemovitost, kde bydlíme, či auto.

Dluhy

Poslední záložku, kterou budeme dnes vyplňovat, je záložka dluhy. Ne každý je má. A kdo je nemá tomu tleskám. Ne každý dluh je nicméně nutně špatný. Můj strejda říkal Dluh ti nikdo nevezme. Je ale potřeba rozlišovat. Dluh Vám nikdo nevezme, ale dluh Vám může vzít mnohé. Když nic jiného, tak peníze na jeho režii a u zodpovědnějších z nás i kvalitu spánku. Pojďme si sepsat, kde co dlužíme. Určitě je to hypotéka nebo úvěr ze stavebního spoření, leasing auta nebo spotřební úvěr.

U každého úvěru si zjistěte RPSN. Definice z wikipedie je zde.

RPSN (roční procentní sazba nákladů) je číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru. RPSN udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.

Pokud chcete vědět jak se počítá nebo se dozvědět více přečtěte si např na wikipedii, ČNB nebo přímo mrkněte na zákon.

Dřive to bylo složitější, půjčky se velice špatno srovnávali. Především kvůli různým poplatkům, které byly, navíc ke klasickému úroku vyžadovány. Naše hlavy pomazané se na několikrát pokoušeli s tímto problémem vypořádat (nejdříve jen některé typy úvěru nebo jen od do nějaké částky…). Nakonec, po pár novelách, se jim to do značné míry podařilo a doopravdy už teď nenajdete půjčku, kde by bylo nějak složité zjistit RPSN. Navíc ze zákona toto uvedené být musí a to dokonce správně. Pokud by údaj chyběl nebo byl špatný hrozí sankce. Nemusíte nutně nic počítat, prostě si RPSN vyžádejte a zapište na řádky vedle půjček.

Doufám, že je to z obrázku a názvů sloupců jasné. Poslední sloupec je spočten jako roční úrok z dlužné částky za rok děleno počtem měsíců. Není to nejpřesnější, ale pro naše účely více než adekvátní. Zajimavá je částka vyznačena červeně. Tolik naše hypotetická rodina platí měsíčně za to, že si půjčila nějaké peníze. Nejen k této částce se vrátíme v následujícím článku.

Závěr

Na přehledu, který jsme vytvořili budeme stavět dále. Něco v budoucnu přesuneme, něco přejmenujeme, doplníme další informace atd. Pro teď to ale stačí. Každopádně velká gratulace, kdo doopravdy prošel všechny kroky. Kdo jen četl, doporučuji, co nejdříve provést. Ti z Vás kdo už si celým procesem prošli, doufam dospěli k následujícímu:

• Víte kolik jste schopni měsíčně ušetřit potažmo invetstovat, pokud by příjmy a výdaje zůstali jaké jsou.
• Víté za co utracíte. Možná Vás některé sumy mírně šokovali (cože? Tolik za zábavu? To není možné? … Aha. No fakt.).
• Víte, kde máte vlastně všechny své prostředky. Mnoho lidí dokud si nesedne (s partnerem, ale i bez) vůbec nemá tušení stav svých celkových financí. Možná jste jako já kdysi dávno zjistili, že manželka má vlastně někde nějaký stavebko, se kterým by bylo asi dobré něco udělat.
• Víte kolik Vás stojí obsluha dluhu
• Možná už teď Vás “černě na bílém” nutí se zamyslet, jestli by se někde nedalo ušetřit.
• Zjistili jste, že jste investoři už nyní (byť možná špatní)